Tréningová hala

*Kracal ku dveram a este raz si preistotu skontroloval adresu.Je tu spravne.V mysli sa mu stale dookola premietal ten jej letmy dotyk ruk,bolo to umyselne?Chcela mu tym nieco naznacit?No ved uvidim,ako sa to vyvinie,pomyslel si a pristupil k dveram.Este si narychlo popravil nohavice,tie tangace su fakt neprijemne,ako to mozu tie baby nosit,pomyslel si a zaklopal.*

*Z obývačky sa už ozýval smiech skupiny dievčat, ked len slabo začuli jemný zvuk klpania od dverí. Ozval sa další ohlušujúci smiech a Sofia vstala s pobaveným úsmevom* to bude on* povedala a pomaly vykročila k dverám, uvedomujúc si že dievčatá sa prihnali k oblúkukovitému priechodu ktorý delil obývačku a chodbu. Natrčili hlavu a zvadavo čakali ako bude vyzerať. Sofia na ne žmurkla a otvorila elegantne dvere* vitaj* usmiala sa a pustila ho dnu, pričom dievčatá s chichotom zaliezli späť do obývačky*

*Byla půlnoc a ona tiše šla přes náměstí. Najednou něco zaslechla.* Je tam někdo?* zašeptala do ticha, ale nikdo jí neodpověděl*

*Skýval sa za obrovskými kontainermi, ticho ako drobná myška, uvedomujúc si mladú ženu kráčajúcu po námestí. Očami behal po jej tele, v mysli si už prehrával možné varianty, ale zatiaľ len kľačal a čakal. Všetko malo svoj čas, takže mu nezostávalo nič iné len sa pohrávať s odstávajúcim vlasom*

//nebude vadiť ak sa pripojím ?? //

*Na chvíľu si sadol aby doprial svojim nohám oddych, no v tom začul ženský hlas prichádzajúci z námestia. Zvedavosť mu nedala pokoj, tak nakukol spoza odchýleného okna. Vystrašená mladá žena tichučko kráčala po námestí.* Čo tu môže hľadať? Či nevie, že polnoc nie je tá pravá doba na vychádzky. *pýtal sa sám seba. Rozhodol sa čakať ,čo sa stane.

// dám ti radu.. ak tie vety: čo tu môže hľadať? či nevie, že polnoc nie je tá pravá doba na vychádzky= ak to malo byť tak, že si to iba pomyslel, tak to neoddeľuj do **, ale daj to kurzívy a napíš to takto: Vystrašená mladá žena tichučko kráčala po námestí. Čo tu môže hľadať? Či nevie, že polnoc nie je tá pravá doba na vychádzky. pýtal sa sám seba.//

Asi se mi jen něco zdálo.* řekla si pro sebe. Rozhlédla se a uprostřed náměstí uviděla fontánu, které si předtím nevšimla, a u ní lavičku. Došla k ní a cestou se trochu motala. Posadila se na lavičku a přemýšlela, co se vlastně na večírku dělo. Věděla jen, že se tam pil alkohol a že se poprvé opila. Nic víc si nepamatovala. Byla hrozně unavená a bolely ji nohy. Nebyla schopná se zvednout a jít dál.*

/admin ma požiadal, či by som nemohla hrať s vami ja, tak pokračujem v tom čo napísal admin, ok?/

*sledoval to malé chutné žieňa, ako si sadlo na lavičku a ticho, tak aby ho nebolo počuť, sa pomaly, pomaličky, začal posúvať jej smerom.. najskôr poza kontajnery, neskôr poza jeden mohutný strom, ktorý stál obďaleč.. mal pocit, že ho nezazrela, no nebol si tým istý.. a aj keby.. vôkol nebolo ani živej duše a nevdel o mužovi, ktorý taktiež na ženu hľadel no určite s iným účelom ako on.. *

/z dôvodu nestíhania istých vecí som poprosila Noby, aby si vás vzala na starosť, má z RPG veľa skúseností, takže som si istá že vám dá skvelé rady Takže poprosím hrajte s jej postavou, ako ste si všimli, nadviazala na to čo som písalala ja. Bude dobré ak dodržíte poriadie ktoré ste začali, Annika, Félix, Noby. ak by dakto vypadol tak by sa na neho nečakalo. Toď vše /

/Annika pokračuj v hre, nečakaj na Felixa//

*Zase něco zaslechla, no už ani na otočení hlavy něměla sílu. Namlouvala si že se jí zase jen něco zdálo. A pak usla.*

/Annika, toto je treningova hala preto, aby si ludia natrenovali RPG. Takže ked napíšeš takýto príspevok, Noby sa nemá ako chytiť a hrať s tebou. Okrem toho všimni si, ako Noby napísala 4 riadky. RPG nie je len o jednej vete...ak nechceš hrať tak rovno napíš, ale ak chceš tak nech to vyzerá trochu inak. Ludia tu pišu aj stranové príspevky a ak ich niekto odbije jednou vetou tak ako to je trochu znechucujúce.../

/já chci hrát RPG ale nevím, co mám napsat.../

/tak to bude problém, lebo treba mať dobrú fantáziu nato, keď chceš hráť rpg.. keď si písala, že si ma zase začula, tak si mohla opísať okolie, ako si sa obzerala, čo si videla čo ťa napadlo čo si cítila a hneď by to bolo dlhšie a mala by som sa nčo chytiť, lebo tým že si napísala že si ušla už ja nemám čo napísať, rozumieš?/

/jo tak jo. tak prosím ten příspěvěk předtím ber jako že tu neni /

*Zase něco zaslechla, jako kdyby se někdo přesouval z místa na místo. Rozhlédla se. Viděla jen několik opravdu velkých stromů. Za jeden z nich se právě schoval tmavý stín. Kdo to může být? pomyslela si. Chvíli přemýšlela, a pak se zvedla a pomalu, potichu a opatrně se vydala k tomu stromu, za kterým uviděla ten stín. [/i]

/pardon že na konci není hvězdička. já jsem se překlikla a omylem jsem dala místo náhled odeslat/

Anni, ak sa aj pomýliš, vôbec to nevadí, pri každom svojom príspevku máš napravo hore možnosť editovať

/ale celkovo sa ospravedlnovat nemusis... mylime sa tu aj ti co sme ostrielani

a ospravedlnujem sa, ze az teraz pisem,ale som pracovne prec a nemam cas sem moc chodit/

*zbadala ma! pomyslel si nazlostene a zároveň potešene.. prikrčil sa, pripravený na skok a zo svojho otrhaného oblečenia vytiahol svoju spoločníčku, ktorá sa v mesačnom svite hrozivo zaleskla..TERAZ! blyslo mu mysľou a on celou silou skočil na diečinu a purdko ju pritisol k zemi pričom ostrá čepeľ jeho britvy sa nebezpečne pritlačila k jej krku*

/dík /

*Blížíla se ke stromu. Když už byla úplně u něj, někdo ji přitiskl k zemi a v ruce držel nůž, který jí přitiskl ke krku. Byla velmi zmatená.*Kdo jste?* potichu se zeptala*

*úsmev, ktorý sa mu na perách pri tej jej nevinnej otázke zjavil, odhalil jeho žlté zuby a dych z ktorého razil alkohol, jej oplachoval tvár, akoby si prial opiť ju z dychu.. *ticho maličká*šepol slizko a ešte bližšie sa priblížil tvárou k jej tvári.. pery, ktoré si oblizol jazykom, priblížil nebezpečne k jej uchu a šepol chrapľavo*ak nebudeš ticho, zabijem ťa

*usmál se a odhalil tak své žluté zuby. Ucítila, jak se mu z úst line zápach páchnoucí po alkoholu. Z toho se jí zvedal žaludek. Rozhlédla se, jestli neuvidí někoho, kdo by jí mohl pomoct, ale neviděla nikoho. Ani se nedivila, protože po půlnoci moc lidí na procházky nechodí. Znovu se podívala na toho odporně páchnoucího muže. Nic neřekla, jen slabě přikývla. V hlavě jí ale neustále kolovala jedna a tatáž myšlenka-otázka: Co ode mě může chtít?*

dobre maličká*zašepkal chlípne, keď si všimol že dievčina pochopila tomu čo jej povedal, trochu sa od nej odtiahol a pomalým, nepríjemným pohľadom si premeral jej siluetu, skrútenpú pod ním v bezbranej polohe..*trochu sa s tebou pohram, maličká* zamľaskal jazykom a rukou, ktorou jej predtým zvieral krk začal pomaly putovať nižšie k jej prsiam*

*Nejsem zas tak malá, aby mi to říkal pořád dokola. Pomyslela si a zatím co si ji prohlížel, přemýšlela nad tím, jestli má nějakou šanci na útěk. Uměla rychle běhat, ale byla hodně ospalá, takže by ji mohl chytit. No ale on zas vypadal tak opile, že se třeba sotva udržel na nohou. Ale měl dýku či co a mohl ji kdykoli zabít. Takže se rozhodla, že se pokusí utéct. Když přesouval ruku z jejího krku o něco níž, rychle se překulila, vyskočila na nohy a běžela jak nejrychleji uměla. Ani nevěděla na jakou strarnu běží, ale to jí bylo jedno.*

Malá zmija!*šepol do vzduchu a ešte sa otriasol.. Maličká bežala dosť rýchlo, ale to nevedela, že on nie je opitý.. No.. Možno mal pár hltov alkoholu v sebe, ale to bolo všetko. V skutočnosti by potreboval ešte nejaký ten pohárik, aby to s ním začalo aspoň knísať.. Oprášil si zašpinavený kabát a vybral sa smerom za dievčinou, ktorá pred ním utekala. Videl ju. Mala trošku väčší náskok a preto sa rozhodol za ňou pobehnúť. *Myslela si si, že som taký opitý, aby som za tebou nemohol bežať?*zasypel do ticha, keď už už ju mal na dosah.. Zastavil a ruka mu prudko vyletela pred seba.. Ohromný smiech, ktorý zaznel do vzduchu by sposobil kazdemu zimomriavky na chrbte. No nebol tam nikto iný okrem nich, komu by aj mohli.. Iba on.. a... pozrel na dievčinu, ktorej sa z pravého boku črtala jeho zabodnutá dýka*

*Zaslechla, jak se za ní rozeběhnul. Takže není opitý... No zajímalo by mě, jak udělal, že mu tak strašně páchne z úst... přemýšlela. Najednou se za jejími zády ozval hrozný smích, až jí přeběhl mráz po zádech a ucítila prudkou bolest v boku. Vykřikla a popoběhla ještě pár kroků. Pak se s nenávistí v očích otočila a podívala se na toho muže. Vytrhla si dýku z boku a hodila ji po něm, ale otočila se a utíkala zase dál, takže neviděla, jak se dýka muži zabodla do břicha. Po chvíli běhu padla vyčerpaná na zem.*