Tajné skladiště

Bezmenná


/Gerry nemôže mať pri bezmennej vízie ona ho blokuje /

*Nad jeho odpoveďou ohľadom pitia len mykla plecom, ona ho nútiť nebude. Sama si naliala pohár s neznámou tekutinou a trochu si odpila. Potom sa pokojne oprela o skrinku a s pobaveným úsmevom pokrútila hlavou* takýmto prístupom si nepomôžete,* samozrejme nenarážala na odmietnutie pitia, ale na jeho chladný hlas, akoby sa z totho mohol každú chvíľu zobudiť, alebo predpokladal, že odídu len tak ľahko* kým nedostaneme čo chceme, Ayon zostane tam kde je a neskúšajte používať vízie, zbytočne sa zapotíte...* samozrejme, len kým mu sama neumožní aby ich mal. Vedela brániť svojej schopnosti, no nateraz musel byť bez vízií. Nedovolila by predvídať ich ťahy, bola tu na jeho blokovanie.* a keď už sme pri nich, presne preto ste tu. Chceme odpoveď na jednu otázku z budúcnosti a keď ju dostaneme, potom odídete...* priložila pery k poháru a odpila si ďalší dúšok, nespúšťajúc z neho hnedé oči. Nech si myslel čokoľvek, bol hlúpy ak by ich chcel podceňovať. Neboli nijaké béčka, o tom sa už presvedčili viacerí ľudia so schopnosťami, nech už boli akékoľvek.V tom sa dvere otvorili a tam stála Cassandra aj s ich väzňom. Slabo si vzdychla, to bol teda nápad doviesť ju za nimi, bolo by ľahšie ju mať niekde mimo neho, takto videl, že je v poriadku a nikto ju nemučí.Ale čo už, bola tu a jej starosť to nebola.*

//som zmatena.. nepriviedla ma Cassandra nahodou za vami? //

/hmm no ja neviem, ja som to tak pôôvodne nepochopila ale tak prepišem to /

//ved ja nevieem mozno som to pochopila zle ja, preto to bola otazka //

//Takže von Denise zase dělá zmatky? No, mělo to být, že jsme došli za vámi, ale tak kašli na to, já se nějak přizpůsobím.//

*Jejich rozhovor byl slyšet i několik metrů za dveřmi. Výhoda, no někdy nevýhoda dobře střežené budovy plné neschopných tupců, co mlčí na povel.* Ten člověk, co to cituji „způsobil“, je tady.* obrátila se k Gerrymu a zarazila Ayon hlaveň ještě hlouběji do kůže. Dotlačila jí ke kolegyni a té hodila zbraň do klína. Možná to bylo hloupé, nechávat Ayon na volno, ale i zločinci si potřebují sednout, aby mohli zasadit soupeři co nejtvrdčí ránu.* Zdravím pane Constantine. Líbí se vám v našem malém, nepříliš útulném příbytku?* nasadila sladký hlas, ale v obličeji zůstala chladnou mrškou. * Ještě než vám sdělím, co po vás chceme, chci vás jenom upozornit, že na výběr nemáte. Buď uděláte to co vám řekneme, nebo..* podívala se na Ayon a škodolibě se usmála při pohledu na zkrvavenou tvář. Vzala jí sem z určitého důvodu. Už tak se dívce přes tvář táhla široká rána, zápěstí měla odřené do masa a musela být příšerně vyčerpaná. A i kdyby to Gerryho nepřesvědčilo, s jediným Cassiiným dotykem mohla Ayon zažít doslova muka.*..myslím že sám víte.* zvedla se z křesla a nalila si sklenku alkoholu.* Vysvětli mu co chceme.* hodila pohledem po bezejmenné a lehce se dotkla Ayon. Potřebovala vědět, jestli se blokování Gerryho schopností nedotklo i těch jejích.*

*Auto se zastavilo před starou rozpadající se budovou a možná právě proto působilo vůči okolnímu prostředí až příliš honosně. Skla byla začerněná, za volantem seděl šofér a ještě několik dalších minut zůstalo stát bez hnutí na místě. Nakonec z něj vystoupil muž, zhruba vysoké postavy od hlavy až k patě zahalený v černé s kloboukem stahnutým hluboko do čela. Kolem sebe se nerozhlížel, jenom pomalu naznačil šoférovi, aby nastartoval a odjel dokud mohl. Nebyl tady vítán a moc dobře si to uvědomoval. Zvlášť po tom, co uvažoval o místo v téhle příšerné barabizně. A nakonec se mu dostalo něčeho mnohem lepšího. Tedy, alespoň v některých ohledech. Například nikdy nepočítal s tím, že bude muset kontrolovat tu šáhlou ženskou. Udělal několik kroků vpřed. Už zdálky viděl, že před vchodem stojí párek namakaných idiotů s mozkem o velikosti zrnka písku. Vždycky tomu tak bylo, ať se podíval na jakoukoliv základnu odboje.*
-Zdravím pánové.- uchechtl se a změřil si je pohledem. Tyhle přeprat by mu nedělalo žádný problém, ale na tohle neměl čas.
-Přejete si?- jedna z goril si před něj stoupla a jasně mu tak dala na jevo, že tady nemá co dělat.
-Ano- odstrčil první gorilu a pokračoval směrem dál.
-Můj parťák se vás ptal jestli si něco přejete!- zařval na něj druhý tupec.
*Najednou Josého agresivita se projevila, vyjelo mu velké ostří z rukávu a rázem jedna z goril přišla o 2 prsty. Jeho parťák už poté neměl problém s tím, že chce vstoupit do skladiště, protože věděl, že se uškvaří na elektrických destičkách.*

Bezmenná

*Skôr než sa pustila do vysvetľovania, obdarila Cassandru zamračeným pohľadom a zablokovala jej schopnosť spôsobiť bolesť. Tej malej už stačilo a Constantin vyzeral na dosť rozumného chlapa aby sa s ním dohodli aj bez ďalšej bolesti* Ide o vašu schopnosť,* začala pokojným vyrovnaným hlasom* neviem aké sú vaše znalosti o ľuďoch ako sme my, no jedna schopnosť pripadá na jednu osobu. Neexistuje nikto so schopnosťou akú máte vy mimo vás, neexistuje nikto ako ja, či tu moja kolegyňa. Potrebujeme vašu schopnosť na odpoveď, ktorá nás zaujíma.* na krátky okamih sa odmlčala, niečo nebolo v poriadku. Nenechala sa však rušiť a pokračovala* Iste viete, že Raito Yagami má určité plány so Zemou. Viedol pre ňu vojnu a buďme otvorení, nechystá si tam zriadiť zábavný park. Potrebujeme vedieť, ako to so Zemou dopadne a to je vaša úloha. Povedať nám aká je budúcnosť. Neodporúčam vám skúšať našu trpezlivosť ani klamať, ak sa nestane to čo predpoviete, my si vašu drahú nájdeme a pomstíme sa. Čudovali by ste sa, aké bytosti so schopnosťami behajú po tomto svete...* pomalými krokmi zamierila k dverám. V mobile jej vibroval malý prístroj, ktorý hlásil nepríjemnosti s novou osobou v objekte*Nateraz vás opustím, musím niečo skontrolovať* pozrela na Cassandru a prestala blokovať schopnosti* teraz je to na vás pán Constantine...* a už jej nebolo. Vybrala prístroj a kráčala za miestom signálu. Ani sa nemusela veľmi namáhať a našla hosťa. Celý v čiernom, nepoznala ho. Nech to bol ktokoľvek a mal akúkoľvek schopnosť, ak teda mal, začala ho blokovať. Ležérne sa oprela o stenu a pozorovala ho čokoladovými očami* Pozvaný asi nie ste...* skonštatovala potichu, stále stojac v tieni*...čo teda chcete?

* V okamihu ako sa ozvalo slabé, takmer nečujné, cvaknutie kľučky na dverách za jeho chrbtom zbystril pozornosť. Obrátil profil tváre tým smerom a ostražito sledoval ako do miestnosti vstúpila tmavovlasá žena a spolu s ňou Ayon. Pohľad na jej krvácajúce líce a odreniny spôsobil, že sa mu oči na okamih zúžili a stmavli akoby schopnosť vidieť budúcnosť nebolo tým jediným, čo je schopný dokázať. Temnota v jeho pohľade len podčiarkovala celý jeho postoj s akým hľadel na tú, ktorú sa v duchu zaviazal zničiť ak na to dostane sebemenšiu príležitosť. Oblečený v čiernom, s tmavými vlasmi, ktoré mu chladný nočný vietor spustil do čela, rukami založenými za chrbtom a hrdým postojom pripomínal démona dráždeného pohľadom na krv, čo stekala v uschýnajúcej cestičke po Ayoninom krku. Teraz už vedel akú moc má žena, ktorá ho priviedla sem, poznal dôvod všetkých udalostí a v okamihu ako na neho prestala pôsobiť svojou schopnosťou videl v duchu prichádzať muža no jeho obraz sa zhmotnil len na pár krátkych sekúnd a už nestihol zachytiť nič viac z toho, čo mohlo byť jeho tvárou. Úmyselne sa vyhýbal pohľadu na Ayaon, potláčal v duchu túžbu urobiť to pretože vedel aký oheň by mu vzbĺkol v žilách a v takej chvíli by sa mohol dopustiť najväčšej chyby. Takto len počkal kým žena so schopnosťou nevyšla z izby a potom na chvíľu zotrval v mlčaní akoby uvažoval nad odpoveďou na ich žiadosť. Sklopil pohľad na dlážku pod nohami a s rukami založenými za chrbtom pokojným krokom prešiel k jednému z kresiel a pohodlne sa doň usadil, dlane položil na opierky, prsty mu zostali voľne smerovať k zemi a predsa tak viac pripomínali pazúry dravca rovnako ako oči, keď sa náhle zahľadel priamo na tmavovlasú ženu a pery mu skrivil úsmev pochopenia.* Vynikajúci plán.* Rukami na opierkach mu mierne šklblo akoby chcel zatlieskať alebo ich radšej zovrieť okolo ženského krku. V hlase ani náznak skutočného obdivu, bol neutrálny navzdory jeho vyžarovaniu celkom nevýrazný ako hlas obchodníka, ktorý už podpísal zmluvu alebo sa na to ešte iba chystal.* V podstate mi ponúkate obchod. Život Ayon za informácie, ktoré vám viem sprostredkovať len ja. Ale vidím, že ste sa nechali uniesť svojou horkokrvnosťou a to je predsa len problém ak vám chcem veriť pretože každý dobrý obchod potrebuje vieru k tomu, že druhá časť strany dodrží svoje záväzky.* Palcom si prešiel zľahka po líci na mieste kde sa Ayon tiahla krvavá jazva a významne pri tom nadvihol obočie.* Pustite ju a potom uvidím, čo by som pre vás v tej veci mohol urobiť. * Na prsiach, vo vnútornom vrecku na saku zacítil svoju poistku v prípade, že by sa veci nevyvíjali tak ako by mali. Možno títo ľudia neboli amatéri, ale ani on nebol obyčajným radovým občanom. *

*Nic se nestalo. Vůbec nic. Vražedným pohledem probodla Bezejmennou skrz na skrz, takže kdyby uměla zabíjet i pouhopouhým pohledem, Bezejmenná by se už dávno svíjela v bolestech na zemi, než by byl čas udělat pá pá. Jak si vůbec může dovolit udělat něco jako zablokovat jí schopnosti? Zjevně takhle. Jakmile se ale Bezejmenná zvedla a zamířila pryč z místnosti, došlo jí, že s tím buď nechce nic mít, nebo se v budově stalo něco co si žádá její pozornost. V kapse ještě pořád cítila svojí záchranu v nouzi. I když, teď by nebylo vůbec vhodné zapínat něco takového. Mohlo by se stát, že přijdou i o svojí poslední naději.
Pozorovala jak si Gerry sednul do křesla a tak ho následovala. Ayon stáhla do třetího křesla, aby na ní měla dobrý výhled a aby donutila Gerryho k tomu, aby na ni pohléhl. Z každého jeho pohybu se mohla naučit x dalších věcí. Stejně tak ale mohl vydedukovat informace z jejích pohybů a tak se uskromnila jenom na pouhé přehození nohy přes nohu. Dobře ho poslouchala, i když vypadala spíš na to, že poslouchá na jedno ucho. Pomalu ale jistě jí začínal vytáčet.* Máte pravdu.* řekla klidně a věnovala mu nic nedávající pohled.* Ale právě proto ji nepustíme. * No tak, podívej se. Vystartuj po mě. To toho chci tak moc?* Buď budete souhlasit, nebo Ayon zažije něco, po čem bude škemrat, abychom jí zabili…..To se spolehněte.