Blízke mestečko

*Nespouštěla pohled z vozovky, ale přesto se zasmála.* Nevím, jak se teď tváříš, protože to nevidím, ale je mi jasné, že to bude vtipný pohled.* Nedokázala pochopit, jak se někdo může dokopat k takové upřímnosti. Ona sama často volila příjemnou lež, než krutou pravdu.
Jeho instrukce nepotřebovala. I když jí chyběl orientační smysl, jednotlivé trasy, které už někdy prošla, nebo projela, si pamatovala velmi dobře. Zabočila do další uličky a zastavila před známím domem. Vystoupala po schodech až ke dveřím, kde se zastavila a jak u ní bylo zvykem, upřela pohled někam do prázdna.* Myslím, že jsem si tu nechala ty mokré věci. Už budou suché, můžu se někde převlíknout?

Kley Cattling

* Vystúpil po schodoch ku Kate len niekoľko sekúnd po tom ako sa ona na neho obrátila s novou otázkou. Natiahol sa popri jej ramene a naťukal kód, ktorým otvoril vchodové dvere.* Nech sa páči.* kývol hlavou a dovnútra chodby a jeho slová boli ako pozvaním, aby vstúpila tak aj odobrením jej prosby. Nakoniec, nemohol jej brániť v tom, aby si zobrala, čo jej patrí. Vošiel do chodby a prvá miestnosť kam zamieril nebola kuchyňa, ale jeho pracovňa. Sadol si za svoj stôl a začal prehliadať všetky zásuvky a blízke poličky, ktorými boli obložené steny. Vyťahoval z nich elektronické knihy s holografickými mapami až kým nenašiel to, čo potreboval.* Mapa starých podzemných chodieb pod mestom.* zamrmlal si pre seba a aktivovaním bočného senzorického snímača spustil prehrávanie údajov na holografickú plochu.*

*Vešla dovnitř a jako by tam byla doma, zamířila do koupelny v horním patře, kde při poslední návštěvě zanechala oblečení. Zavřela za sebou dveře. Na zem postupně dopadla roztrhaná, zkrvavená látka dříve nablýskaných šatů. Přetáhla si triko přez hlavu a natáhla si nohavice kalhot. Vyzula se z lodiček a s uvolněných výdychem došlápla bosíma nohama na zem. Přišlo jí to tu tak.... povědomé. Možná tu kdysy byla více než jedenkrát. Vyšla z koupelny a zamířila do kuchyně. Čekala, že Kleye najde právě tam, ale místnost zela prázdnotou. Rychle se podívala do všech přístupných míst, zda se její společník znovu nerozpadl na molekuly vody. Znepokojenš si dala ruce v bok. - Kdybych byla Kleyem, kde bych byla?- Zasmála se. Nebude mluvit sama se sebou. To je moc. Pak ale zaslechla nějaké šramotění, za kterým se posléze vydala. Neslyšně otevřela dveře a nahlédla do útulné pracovny.* Ehm. * Odkašlala si.* Mapa? * Došla ke stolu a zabodla prst do dokumentu na něm. Nepochybně to byla mapa, ale ona nenašla žádná jiná slova, kterými by mohla začít konverzaci.*

Kley Cattling




* Bol príliš zabratý do vlastných úvah, a tak ho Katin príchod vrátil do reality celkom nečakane. Zodvihol hlavu od holografickej dosky a najskôr sa zatváril trochu neurčito, ale potom to rýchlo zamaskoval úsmevom.* To..* položil mapu na stôl medzi Kate a seba takže mali obaja dobrý výhľad. Prst zaboril do plochej dosky a hologram sa mierne zachvel no nezmizol.* ... je nákres podzemných chodieb. Je starý, kedysi boli budovy postavené v centre mesta spojené touto sieťou, aby sa obyvatelia mohli včas ukryť pred nepriateľmi a ich zbraňami, ale už dlho sa ani jedna z nich nepoužíva. Takmer by sa na ne zabudlo nebyť týchto nákresov. A dôvod prečo ti to hovorím...* vrchol na Kate rýchly pohľad.* Povedal som ti, že len jeden muž pozná spôsob ako mi vrátiť späť moju schopnosť. A tiež, že nebude veľmi nadšený... Kate, len Dagharta vie ako mi vrátiť to, čo mi zobral. Už predtým som mal podozrenie, že sa ukrýva práve tu..* opäť prstom neurčito prešiel po holografickej mape.* Ale vzhľadom na to, že sme sa s ním stretli len nedávno a ty si pri tom takmer prišla o život... možno by sme mali počkať alebo si prinajlepšom vymyslieť nejaký plán...alebo na to zabudnúť...* dodal nakoniec.*

*Posadila se na roh stolu, podepřela si hlavu dlaněmi tak, aby se mu dívala přímo do očí a pak si povzdechla. Takže jediný kdo by jim mohl pomoct je on, Dagharta. Ale taky by nemusel.* Rozhodně na to jen tak nezapomeneme.* Pousmála se a pak zabloudila pohledem k mapě.* Plán by to chtělo. Rozhodně tam nemůžeme jen tak vtrhnout.* Řekla rychle, aby Kley nemohl nijak zaprotestovat. Už se rozhodla, tak k čemu přemlouvání, aby byla rozumná? Proč by vlastně měla být rozumná?*

KLey Cattling



* Skúmavo hľadel Kate do tváre, čakal na najmenší odtienok zaváhania alebo neistoty, ktorý by jej zafarbil pohľad do neurčita a dal mu impulz k tomu, aby celú bláznivú akciu odvolal. Zrejme potom by sa ich životy rozišli aj keď ani takto sa nemohol zbaviť dojmu, že sú k sebe pútaní akoby z časti aj proti svojej vôli. Ona preto, lebo jej život sa mal obrátiť ku hviezdam a on preto, že už z ďaleka nebol tým starým Kleyom ako kedysi. Ibaže nič na Katinej tvári nenieslo stopu po zaváhaní, očividne už bola pevne rozhodnutá. Obišiel stôl a bez slova zamieril k náprotivnej stene kde takmer celú jej plochu zaberal mohutný kamenný kozub. Bol to len inventár, niečo ako starožitnosť, dosť gýčový na tú dobu, ale zároveň v sebe mal aj prvok tajomna, ktorý rozhodne nebol iba symbolický. Chrbtom zakrýval techniku spúťacieho mechanizmu, ale keď odstúpil Kate si mohla všimnúť, že zadná stena kozuba odkryla tmavý otvor, do ktorého sa nadol spúšťalo schodisko. Ústilo do tajnej podzemnej miestnosti kde počítač udržiaval konštantnú teplotu vzduchu, aby sa tam uskladnené zbrane nepoškodili vlhkosťou. Celá miestnosť mala rozlohu len niekoľkých metrov, ale ťahavé zelenkavé svetlo neónov stačilo dokonale osvetliť steny obložené prvotriednym tovarom. * Toto sa ti možno bude páčiť.* uškrnul sa oprúc sa chrbtom o roh kozuba. Nepotreboval baterku pretože svetlá sa pri otvorení prechodu spustili automaticky.*

*Nějakou dobu ještě hleděla na mapu, ale nakonec svůj pohled nasměrovala na protější stěnu.* Co mě v tomhle domě ještě překvapí? Podzemní jeskyně se skútrem připraveným na útěk?* zařertovala a přišla blíž k otvoru ve zdi. Osvětlené schody se táhly několik metrů směrem dolů.*Tuším správně?* Sešla tedy do další místnosti a nakonec se jí na tváři objevil potutelný úsměv. Krom zeleného světla se v místnosti nacházela taky pěkná řádka nejvyspělejších zbraní, ale i starých dobrých kusků, které byly nahrazeny novějšími, ale horšími modely.* Páni. * vydechla a prstem přejela po lesklém kovu jednoho ze svých milovaných modelů. Ani nevěděla co říct, natož jakou si vybrat.* Někdy ti to tu vykradu.* Otočila se nakonec a popadla jednu ze zbraní. Zamířila, ale nakonec usoudila, že radši zvolí novější model. Pak si vytáhla svou zbraň a položí ji na místo, odkud si vzala novou. Vyběhla schody s úsměvem od ucha k uchu.* A co ten plán?

Kley Cattling

* S úsmevom počúval Katino nadšenie a cítil niečo ako hrdosť na to, že jej dokázal ulahodiť týmto jednoduchým gestom. Stačilo pred ňou len odhaliť svoje tajomstvo ... koľko takých ešte mali jeden pred druhým a koľko z nich sa o sebe nikdy nedozvedia? * Nebudeš to tu musieť vykradnúť pretože všetko v tomto dome je ti plne k dispozícií kedykoľvek to budeš potrebovať.* Oprel sa pohodlnejšie o výstupok steny pri starožitnom kozube a počkal si kým sa Kate plne nepoteší nečakaným pohľadom. Samozrejme plán a v súvislosti s ním... * Dalo by sa povedať, aj napriek tomu aká ti tá predstava môže prísť smiešna, že Dagharta je najzraniteľnejší práve v tomto období. A prečo?* položil otázku, na ktorú sa chystal vzápätí aj odpovedať. Odlepil sa chrbtom od steny a prešiel v zamyslení na druhý koniec miestnosti priamo k vysokému oknu, za ktorým sa začal naplno rozvíjať nový deň a nové možnosti.* Dagharta je teraz v čase párenia a z toho, čo viem si už našiel Matku, teda ženu, ktorá mu porodí potomka. Uniesol ju pred pár dňami z mestskej knižnice a teraz určite drží vo svojej skrýši. Ak chceme, aby s nami spolupracoval musíme sa tej ženy zmocniť ...* odmlčal sa obrátiac hlavu ku Kate. Pohľadom sa vpil do jej očí a nakoniec aj usmial.* Je to pudová záležitosť a ak si tú ženu vybral za svoju družku urobí čokoľvek, aby ju mal pri sebe... a v bezpečí.

*Všechno tady je ti k dispozici.... usměje se a místo slov mu tak poděkuje.* Jo, zdá se mi to směšné. Halooo! Neviděl si ho na tom plese?* zamává mu rukou před očima a pokroutí hlavou. Takže, aby se jim podařilo Níata dostat, musí unášet někoho, kdo s tím nemá nic společného. Ale podle toho co od Kleye slyšela...páření... ta osoba bude štěstím bez sebe až ji od Níata dostanou.* Ale, pokud mu na ní tak záleží, bude si ji hlídat. Jen tak ji od něj nedostaneme. * poznamená nakonec. Se založenýma rukama přijde k oknu a ironicky se pousměje.* Děláš, jako že u nás není bezpečno.

Kley Cattling




* Pozrel sa na profil Katinej tváre, keď si zastala pri ňom a chvíľu ju len mlčky pozoroval.* A kde je to bezpečné? * usmial sa neveselým úsmevom a skôr než by Kate na jeho slová stihla akokoľvek zareagovať nadýchol sa a s novým elánom, ktorý jasne naznačoval, že pozná odpoveď na jej predchádzajúcu otázku začal rozvíjať svoje myšlienky nahlas. * Máš pravdu, keď si myslíš, že by bolo ťažké dostať ju od neho, ale možno si už zabudla na to, že Dagharta je napoly zviera. Keď si ťa vybral na plese a chcel zabiť no ja som ťa našiel skôr, ani vtedy sa Dagharta nevzdal a chcel ťa až kým som mu neponúkol na výmenu svoju silu...* odmlčal sa, aby zistil či Kate vie kam týmito slovami smeruje. Toto bola práve tá nepríjemná časť plánu.*

*Nadechla se, aby něco dodala, ale pak pochopí, jak Kley svoje slova myslel. Tedy, alespoň předpokládá.* Ale to přece...* vydechne a dosedne na židli nedaleko stolu. Neví co se to s ní děje. Nikdy si o sobě nemyslela, že by snad mohla být srab. Mohla se prohánět rudým pouštním pískem na pláni bez krytí, nebo naopak zamrzlou antarktidou, ale rozhodně z toho nikdy neměla nahnáno. Možná by se tak nebála, kdyby to nemělo vliv na její, už tak dost pošlapanou, psychiku.* Mám být návnada? * upřela na něj modré oči. Měla z toho trochu obavy.* Vždyť mu to dojde.* řekla trochu nejistě, ale zároveň se moc snažila, aby to nevyznělo, že má strach.*

KLey Cattling

* Tušil aký účinok budú mať na Kate jeho slová a veľmi sa nemýlil pretože jej v očiach naozaj zbadal jasne čitateľný strach, z ktorého ju však nijako neobviňoval ani nevyčítal. Naopak, bolo by zvláštne keby len bez všetkého súhlasila a nezvážila pritom všetky rizika. * Posledné, čo by Dagharta predpokladal je to, že by som v tak krátkom čase chcel naspäť, čo som mu sám ponúkol výmenou za tvoj život. Toto je náš moment prekvapenia, ale ako som už povedal je príliš riskantný a posledné, čo chcem je, aby si riskovala kvôli mne. *výraz tváre len dopĺňal rozhodnosť s akou sa jeho hlas ozýval v miestnosti a odrážal sa od slabo osvetlených stien. Kľakol si pred kreslo, v ktorom Kate sedela a s jemným nenásilným úsmevom jej pozrel priamo do očí.* Už si aj tak pre mňa spravila dosť...

*Pokusila se o úsměv, ale dvakrát se jí to nepovedlo.* Neudělala jsem pro tebe vůbec nic. * řekla a pak si nevesele povzdechla. Nahla se k němu a natáhla ruku, aby ho pohladila po tváři, ale nakonec ji nechala jenom volně spadnout na jeho rameno.* A kdyby se mi něco stalo, nemusíš si nic vyčítat.* usmála se a tentokrát už to byl upřímný úsměv. * Představa, že někdo jako Dagharta bude dál ničit životy ve vesmíru..... někdo ho musí zastavit.* stojí si za svým názorem. Rozhodla se, že do toho půjde hlava nehlava.* Co budu muset udělat? Ať už je to cokoliv.* zeptala se tak, aby to vyznělo, že už krok zpět neudělá.*

Kley Cattling



* Dlhšiu chvíľu hľadel Kate skúmavo do očí a hľadal v nich, čo i ten najmenší náznak zaváhania alebo neistoty, ktorý by ho len utvrdil v tom, že síce svoje slová hovorí s odvážnym úsmevom v duchu sa tak vôbec necíti. Nedalo sa povedať, že by sa mu podarilo nájsť výlučne jedno alebo druhé, prílišný strach alebo prílišnú odvahu pretože len blázon by nemal rešpekt pred úlohou, ktorú mala Kate prevziať na svoje plecia. A hoci nebola krehká, aj keď tak navonok pôsobila, pred Daghartom bude musieť zahrať svoju rolu tak dobre, aby neodhalil pascu. * Na pláne podzemných chodieb, ktoré som si prezeral predtým ako si prišla do pracovne sú zaznačené prístupové vchody a tiež všetky východy. Predpokladám, že miesto kde sa ukrýva Dagharta je hlboko v podzemí, ale aj on potrebuje loviť a môže tak urobiť v pokoji len v Tarkajskom lese, ktorý sa rozkladá za mestom na severovýchode. Aspoň tak predpokladám ak sú plány správne a Dagharta nepoužíva iný spôsob ako sa nakŕmiť...* odmlčal sa vrátiac sa späť k stolu kde nechal všetky plány a opäť zadal požadované súradnice do smerovníka na kraji holografickej tabuľky. * Z podzemných chodieb tam vedie len jediná cesta, ktorá ešte nie je zasypaná takže nemôžeme minúť. Cez Tarkajský les prechádzajú Pútnici na ceste k Nowini a ak vystriehneme tú správnu chvíľu Dagharta ťa zacíti a nájde si ťa. Poznám jeho pudy, určite by sa ťa nevzdal druhýkrát...* To o čom hovoril nemohlo byť pre Kate príjemné, ale nepoznal iné, jemnejšie slová, ktoré by boli zároveň také výstižné.* Predtým sa však ja dostanem k tej žene a môžeš mi veriť, keď ti teraz hovorím, že Dagharta to pocíti...

*Chvilku ještě zamyšleně hleděla před sebe a poslouchala jeho slova, než se nakonec vrátila k mapě. Potřebovala si ji ještě jednou pořádně prostudovat. Na Gyru nebyla nijak dlouho, nedokázala se tu vyznat jako někdo, kdo by tu žil od narození. Takže je jen minimální možnost, že by si jí Níat nevšiml? Při té představě jí běhal mráz po zádech.* Ale.. ale co když se k ní nestihneš dostat včas? Nebo když se nedokážu tvářit, jako bych ho vůbec nečekala? *vypadlo z ní nakonec. Ona přeci není žádná herečka. No mohla by vypustit na povrch tu hrůzu, co se v ní doteď kupila. Otočils se k němu zády a zhluboka se nadechla. Musí se uklidnit.* Dal bys mi chvilku?* otočila se zpět k němu a pokusila se o úsměv.* Stačí pár minut, jenom potřebuju být chvilku sama, srovnat si to v hlavě.* Buď to bude jeho konec, nebo jejich. A jestli má umřít, tak alespoň vyrovnaná se vším co se kdy stalo, nad čím nikdy nechtěla přemýšlet. Z hlouby její duše se drásalo zoufalství, netušila jak ho má zastavit. Aniž by si to uvědomila, začala si v ruce přehazovat zbraň. Kdyby něco nevyšlo, možná by se už konečně mohla zastřelit. - Ale no tak, přestaň myslet na nesmysly.- poručila si v duchu. Projela si rukou zacuchané vlasy a nakonec nejistě vyšla z místnosti. Zamířila do obývacího pokoje. Podle ní to byla zatím nejvíc uklidňující místnost v domě. Hlavně ten "výhled". Doufala, že bude respektovat její žádost. Potřebovala být sama, potřebovala popřemýšlet nad tím co kdy zvorala, možná si i trochu zvednout sebevědomí, aby to nevzdala hned na začátku.Sedla si do nejtemějšího koutu místnosti a tiše se probírala vzpomínkami, zavřená ve svojí vlastní bublině, do které odmítala kohokoliv pustit. Samozřejmě, až na vyjímky.*

Kley Cattling

* Ako by mohol Kate vyrušiť, keď ho sama požiadala o chvíľu pokoja? To, čo jej práve navrhol nebolo pre slabé povahy a už vonkoncom by na tom netrval keby sa naozaj ukázalo, že to Kate nechce urobiť, že sa iba bojí povedať mu nie. Pretože to by mal on potom pocit akoby bol tým najpodradnejším vydieračom, ktorému nezáleží na tom kto a ako mu chce pomôcť zvlášť keď to v sebe zahŕňa toľko nebezpečenstva. Tušil, že keď sa Kate pozrie znovu do očí uvidí v nich už len dokonalú vyrovnanosť, ktorú si možno za tých pár minút nahovorí sama sebe. A to všetko bolo klamstvo a hlúposť. On bol hlupák, že s tým vôbec začal. Ani si neuvedomil ako sa prechádza po miestnosti hore dolu a prstami jednej ruky nervózne prehrabáva vo vlasoch. Každou sekundou si bol čoraz istejší v tom, že musí Kate dostať do bezpečia tak, aby pri tom netrpela výčitkami svedomia z toho, že mu nepomohla aj keď sa tým už spola súhlasila. Našťastie jeho kontakty na Thanatose ešte neupadli do zabudnutia a jeho priatelia mu mohli pomôcť. Rýchlo pohľadom skontroloval dvere do pracovne a keď sa neozval nijaký zvuk, ktorý by mu napovedal, že sa k nemu Kate mieni pridať, prešiel za pracovný stôl a aktivoval komunikátor. Zadal doň meno a príslušné súradnice a potom už len nahral odkaz svojmu priateľovi. Nepotrvá to dlho a Kate už bude príliš ďaleko a zaujatá inými udalosťami okolo seba, aby sa mohla brániť. A najlepšie bude ak jej to uľahčí najviac ako len bude môcť. Pozhŕňal na stole všetky mapy o systéme kanálov a uložil ich do tajného priečinku v stole kde by ich Kate nikdy nemala šancu nájsť. Potom ešte rýchlo napísal na kúsok papiera odkaz a oprel ho o lampu na dobre viditeľnom mieste. Stálo na ňom jeho úprimné ospravedlnenie a prosba, aby mu Kate odpustila za to, že ju necháva v dome samotnú, že od nej nemôže žiadať, aby tak hlúpo riskovala a že sa teraz musí spojiť s iným Lovcom, ktorý by mu mohol pomôcť. Zároveň nechal na stole vizitku svojho priateľa do dolného rohu pripísal odkaz, že Zachary Natien sa postará o to, aby sa bezpečne dostala na Thanatos. Potom vykĺzol von iným tajným priechodom a v tichosti opustil dom mysliac len to aké zdesenie videl v Katiných očiach. Nič by ho nepresvedčilo viac ako to, že sa Kate len snaží presvedčiť samú seba, že chce takýmto spôsobom riskovať svoj život... *

*Pomalu se začala dostávat zpět do normálního stavu. Potřebovala nabrat sílu, podrobně domyslet plán, byla toho spousta. Zvedla se ze svého „úkrytu“ a zamířila zpět do pracovny. Nikdy neutíkala před problémy.* Možná by sis měl taky vybrat něco, čím budeš útočit. * zavolala ještě než vešla dovnitř. Zatlačila na kliku a přitáhla si k sobě dveře.* Co myslíš? * Nechápavě se rozhlédla kolem sebe. Nikde nikdo, ticho jako v hrobě. Pohlédla na stůl, ten ale zel práznotou. Žádné mapky, plány podzemních chodeb, jen vzkaz opřený o lampu a u něj menší kartička.* Kleyi?* znovu se rozhlédla. Dělá si z ní legraci?* Tohle ale vážně není vtipné! * seběhla po schodech do místnosti se zbraněmi. -Že by se zase rozpustil? Ale vodu přece nikde neviděla.- Zhluboka se nadechla. Sakra, to by ji zabilo, kdyby se jednou jedenkrát držela stranou všeho nebezpečného a záhadného. Přejela prsty po zbrani, která se jí lehce houpala u boku. V rozpacích se došourala ke stolu a rychle přejela vzkaz na kartičce. V tu chvíli jako by do ní vrazil hrom. Popadla vizitku a pokusila se zprovoznit holografický hovor.* Tak takhle to teda nepůjde.* Zavrčela. Co si jako myslí? Že je nějaká pošahaná pozemšťanka co by mu bránila v získání toho co mu patří? Že je snad psychicky labilní? Možná, ale co na tom sejde? Nechat ji tu samotnou a poslat ji někam do vesmíru jako odepsaného závodního koně?* Všichni jste stejní! Nick, Kley… * opřela se o kuchyňskou linku a rozzuřeně do ní zaryla nehty.* Altrani… pche!* rychle nadyktovala počítači číslo. Posadila se do křesla a čekala, až se spojí s tím… Zacharym Nějakým. Nevěděla co má dělat. Byla rozzuřená, alecítila úlevu, byla ráda, že se může přesunout na loď, ale zároveň chtěla pomoct tomu, co si na ni ani nepamatoval, aby napravila, co sama zavinila. Možná by se mohla vypravit Kleye najít. Ne, to by nejspíš nechtěl. Prozatím si vyslechne co za pykle na ni Cattling se Zachem ušili. Potom se může z chladnou hlavou rozhodnout, co podnikne dál. Promnula si kůži na spáncích a skusila se uklidnit. - Hlavně ať mi nenamlouvá, že to udělal pro mě.- povzdechla si. To už by ho asi opravdu musela zastřelit. Potřebovala odreagování jako sůl, i když by tím riskovala další hluboký zásek na duši. Bylo to tak a ať se tvářila sebevyděšeněji, na něco takového čekala zatraceně dlouho.*

Zachary




- Tak čo je s tou prekliatou loďou tentoraz? -
Nie, nie, nie... asi si zmýlil povolanie. Nemal byť vojakom, ale hercom pretože ten chladnokrvný pokoj, ktorý tu práve predvádzal by si zaslúžil minimálne potlesk. Za posledný týždeň sa toho udialo toľko, že mal problém vybrať si z toho množstva udalostí jednu, ktorá by mala menší dopad na jeho predčasné starnutie.
Trpezlivo si spojil brušká prstov takže si pod bradou vytvoril akúsi pomyselnú pyramídu so vzdušnými stenami a pohľadom prešiel z jednej známej tváre na druhú.
- Othar..Nio.. Tarek, - oslovoval ich postupne po mene - chcete mi povedať, že ste tí najlepší technici akých mi na túto misiu pridelili? Na Thanatose zvládnete tie najzložitejšie opravy, ale neviete pohnúť s tou kraksňou, ktorá už teraz mala byť...-
Cítil ako sa ho zmocňuje hnev a poznal to aj na hlase, ktorý sa stal o odtienok pevnejší a výsmešnejší. Aby nevybuchol celkom snažil sa nemyslieť na to, že doky Gyra mali opustiť už pred pár dňami. Náhradné diely pre materskú loď sa samé nedovezú a to sa ešte museli cestou zastaviť na Iliwiane. Dopekla! Teraz mohlo pomôcť len jediné. Pohybom ruky poslal svojich podriadených preč a pohodlnejšie sa oprel na stoličke. Stačilo sa na ňu len zľahka navážiť smerom dozadu a v upokojujúcom kolísaní privrel oči založiac si ruky za hlavu. Takmer spadol, keď sa komunikátor na jeho stole opäť rozozvučal prichádzajúcim hovorom. Žeby Kley na niečo zabudol? Niečo ohľadom tej novej žabky, ktorú mal vyzdvihnúť cestou v jeho dome? Ktovie čo si to zas našiel za známosť a on ako jeho dobrý priateľ mal snáď inú možnosť ako mu pomôcť? Aj preto očakával, že Kley mu chce dať ešte doplnkové inštrukcie v zmysle : Daj jej pokoj, Buď k nej slušný alebo Ak sa mi posťažuje neuvidíš svoj ksicht v poriadku riadne dlhý čas. Otrava, čo nepochopil, že ho tým iba zbytočne vyprovokuje, aby urobil presný opak? Starý dobrý Kley, dôverčivý ako vždy..
Natiahol ruku a zašmátral ňou po panely s komunikátorom, aby hovor prijal.
- Šetri slovami Kley, tej malej nič nehrozí... Uvidíš ako dobre sa ti o ňu postarám.- zasmial sa s hlavou zaklonenou a opretou o opierku stoličky takže ani poriadne nevidel s kým sa to rozpráva..*

*S pobaveným výrazem na tváři a překvapeně nadzdvihnutým obočím se podívala na osobu před sebou. Tohle byl ten Zachary? Evidentně měl „obrovskou“ radost, že má nastarost nějakou psychopatickou pozemšťanku. Protočila oči vsloup a pak je znovu zabodla do mihotajícího se obrazu. * Možná, že ta malá má teď pořádnou chuť vás oba poslat někam. Ale až potom, co zjistí, o co tu jde. * řekla s ledovým klidem, i když to v ní napůl vařilo a napůl se doopravdy chtěla vzdát toho, co by správně měla udělat.* Hádám, že před sebou mám Zacha.* nadzvedla tázavě obočí. Snažila se uklidnit, nebo alespoň vypadat klidně, ale tvářila se spíš, jako by měla každou chvílí vybouchnout. Nakonec se jenom potutelně usmála a čekala na jeho reakci.*

* Keď sa v jeho pracovni namiesto Kleyovho hlasu rozľahol výsostné ženský tón, navyše poznačený prvkami nespokojnosti a istej netrpezlivosti, v okamihu sa narovnal na stoličke a rukou pri tom takmer prevrhol pohár s vodou. Stihol ho včas zachytiť takže len niekoľko kvapiek vody postriekalo drevený povrch stola.* Dočerta!* zanadával potichu a vlastným rukávom utrel mláčku pretože práve nemal v poruke nič lepšie a účinnejšie. Taká vzácna starožitnosť, vyvalil za ňu viac prachov než kedy minul na svoje priateľky, a teraz na laku ostanú fľaky! Fľochol pohľadom po zmenšenine ženskej postavy, ktorú mu sprostredkoval komunikátor a trochu kyslo sa na ňu usmial.* Hádate správne, som Zachary, priateľ nehodného Kleya, ktorý v sebe nemá ani štipku móresu takže vám nanešťastie vôbec neviem odpovedať o čo tu ide, šetrite si zlosť pre neho.. ja som len posol alebo lepšie povedané doprovod. * Skvelé! Rukáv na uniforme mal celkom premočený, ďaľšia ceny za nešikovnosť. Rozopol si gombičky a vyzliekol si ho pretože dotyk studenej látky na pokožke nebol o nič príjemnejší než studený dážď. * Bol som poverený postarať sa tu o isté záležitosti v kapitánovom mene a Kley ma požiadal, aby som vás odprevadil na Thanatos, cestovanie teelportom od posledného incidentu na lodi ešte nie je v takom stave, aby nebolo riskantné použiť ho...Takže? Koľko vám ais bude trvať balenie kufrov?

Zachary

*Stále na něj hleděla modrýma očima a tvářila se co nejnaštvaněji mohla. Měla pravdu, očividně ho jenom zdržovala od práce.* No bezva. *Protočila očima a otočila se v křesle tak, aby si mohla dát nohy na stůl a zároveň mohla pozorovat Zachův výraz. Pak si ale uvědomila o čem to mluvil. Zabalit? Ona ale nikam nejede!* Takže ani nevíte, kam šel co? Proč mě tu nechal? Že sám sebe dobrovolně poslal na smrt?* vybalila na něj rozklepaným hlasem, jak moc se snažila, aby nezněla rozzuřeně. Kufry byly zrovna její poslední starostí. Pootočila hlavu, takže jí Zach nemohl vidět do tváře a promnula si kůži na spáncích.* Ale když už na to přijde…* vrátila se pohledem zpět k němu.* Moc toho nemám, kdy potřebujete vrazit?* nadzvedla obočí a zhluboka se nadechla, jako by jí před několika minutami odepřeli vzduch. Byla komplikovaná. Věděla to o sobě. V jednu chvíli měla chuť zabíjet, v druhou se svíjela v klubíčku ubrečená na zemi, jindy zase jenom nepřítomně čučela do prázdna a v duchu se nenáviděla za svojí zbabělost, bezcitnost, vždycky se něco našlo. Vzpoměla si na to co jí řekl Kley to ráno, kdy ho poprvé viděla jako kaluž vody. Vážně by se měla zbavit všech vzpomínek. Možná jí držely nad vodou, ale to jen pokud ji nepotápěly ke dnu.*

* Precestoval príliš veľa svetov a stal sa svedkom mnohých situácií, ktoré by za normálnych okolností považoval za nemožné, prinajlepšom za bláznovstvo, a tak ho ani trochu nevyviedla z miery Katina rýchla premena. V skutoku vôbec netušil, do akého hnusu sa to Kley znovu namočil, ale poznal ho a bol istý aspoň niečím. * Pozrite..* prehovoril s pokojne nadvihnutým obočím akoby neexistoval nikto a nič, čo by ho mohlo presvedčiť o tom, že jeho nasledujúce slová nemozu byt pravdive.*... poznám Kleya a ak sa vyparil a nechal vás samu buď to znamená, že nechce, aby sa plietli do jeho záležitostí alebo ma na to iný sialený dovod, ktorý sa nanestastie odo mna určite nedozviete pretože ho neoznam. Takže navrhujem, aby ste ma pockali tam kde práve ste a ja sa po vas zastavim o polhodinu. Potom vyrazíme a vy si budete moct zacat plnit svoju sluzbu na Thanatose.... * S istou zvedavostou cakal na to co mu mlada zena odpovie.*

Zachary

*Byla v takovém rozpoložení, že jeho slova se pro ni změnila ve směs něčeho, čemu nerozuměla, no možná ani nechtěla rozumět. Dalo jí práci je poskládat a vydedukovat z nich něco co by dávalo smysl. V něčem měla ta osoba, co se na ní dívala skrz hologram pravdu. Ten důvod musel být šílený, ostatně ani by jí to, vzhledem k posledním dnům, nepřekvapilo. Mlčky přikývla. Pokud to Kley nechtěl, neměla by mu pomáhat. Vlastně by to mohla ještě zhoršit. Odletí na Thantos a pak se jenom ujistí, jestli to ten šílenec přežil. A když ne….. Zaplašila děsivé myšlenky. Na to ,aby myslela takhle negativně, spolykala za život až moc prášků na uklidnění. A Kley přece není amatér, no, moc toho o jeho skušenostech nevěděla, ale alespoň těch pár vzpomínek, nebo spíš útržků ze vzpomínek, jí dávalo jistou naději.* Nemám tu žádné svoje věci, tady jsem náhodou.* zarazila ho. * Vyzvedně tě mě na téhle adrese.* naťukala do stroje adresu bytového komplexu, v němž měla byt už pěknou řádku let. Napadlo jí, jak dlouho si asi matka myslela, že dostane svojí dcerušku hezky pod zámek.* Doufám, že vám to nijak nevadí.* podívala se do Zachova výrazu a snažila se z něj něco vyčíst.*

Zachary

* Celý ich rozhovor mu pripadal ako menší pohovor, na ktorom chceli jeden o druhom zistiť, čo možno najviac aj z toho minima, ktoré si navzájom poskytli. Výraz tváre, slová... to všetko v sebe skrývalo istú dávku nedôvery a nepochopenia čomu sa však nemohol čudovať. Kleyovu priateľku mohol vidieť síce len cez holgram, ale aj tak mu istým spôsobom pripadala zvláštna no preto o nič menej zaujímavá. Pre istotu radšej ani nespomenul, že cestou späť na Thanatos sa budú musieť ešte zastaviť na Illiwiane, planéte s nie príliš dobrým menom zato však vynikajúcim odbytiskom pre rozličný druh potrebných súčiastok. Zapísal si adresu, ktorú mu Kate dala a chystal sa prerušiť spojenie.* Mám to. Takže ako sme sa dohodli, prídem si vás na tú adresu vyzdvihnúť o pol hodinu. Ak si musíte ešte niečo súrne vybaviť radšej to neodkladajte. Nemáte na to už priveľa času a ja nerád meškám.* S tými slovami prerušil spojenie, na moment ešte ostal zamyslene sedieť v kresle akoby si usporadúval zmätené myšlienky a potom predsa len vstal a energicky zakričal na Grina tak ako to mal vo zvyku. Nestávalo sa často, že by mali nečakaného pasažiera, ale zmenu v stereotype vždy vítal...*

( môžeme dať sek ak chceš )

/ Ok /